První pomoc při tonutí dítěte

Signály, které nesmíte ignorovat

Fyzické příznaky tonutí

Ne vždy musí tonutí vypadat, tak že uslyšíme volání o pomoc, pokud se jedná o tonutí dítěte nebo i dospělého člověka. Pokud si všimneme, že se dítě topí, ale nevolá dramaticky o pomoc, měli bychom zakročit. Děti se mohou při tonutí chovat následovně, žádné naříkání, ale může být úplné ticho, hlava zakloněná dozadu a ústa blízko hladiny. Dítě může tyto signály podávat i jen několik málo vteřin a proto je důležité vnímat okolí. 

Chování dítěte před tonutím

Jestliže dítě se začíná topit, může dokonce i ztratit schopnost plavat, reagovat na okolí a i si zavolat pomoc. I když se dítě snaží udržet na hladině, jejich pohyby mohou být chaotické a nekoordinované z důvodu, že nemá dostatečnou sílu, jako někteří dospělí lidé. Je nesmírně důležité dbát na pravidelný dohled nad dětmi v blízkosti vody.

Rizikové situace a prostředí

Tonutí dětí nejčastěji nastává v místě, kde si myslí, že jsou v bezpečí a nemůže se jim nic stát, jako jsou například bazény, kde si hrají se svými kamarády a vrstevníky. Mezi rizikové body patří například hluboký bazén, nepoužívání plaveckých pomůcek nebo velká otevřená plocha bez záchytných bodů. Nebezpečné jsou také přírodní toky, kde dospělý rodič jako dozor a ani dítě netuší jak vypadá dno a jaká je pod nimi hloubka.
Dva chlapci v modrých tričkách stojí venku a smějí se během sportovní akce.

Co dělat, když zjistíte tonutí

Vyhodnocení situace a zajištění bezpečí

Před momentem než začnete zachraňovat tonoucí dítě, bychom měli vyhodnotit situaci, zachovat klid a ujistit se, že ani nám nehrozí žádné nebezpečí v momentu záchrany. Pokud nám to okolnosti umožňují, měli bychom použít jakoukoliv plaveckou pomůcku, abychom mohli dítě z vody vytáhnout bez problému a rizika i pro nás. Měli bychom si zapamatovat, že naše bezpečí je stejně důležité jako záchrana dítěte.

Základní techniky záchrany z vody

Pokud to okolnosti neumožní, budeme muset do vody, k dítěti budeme přistupovat zezadu, aby nás záchrana nemohla ohrožovat a zachraňovaný, aby se nás instinktivně nechytil a nemohl nás nadále ohrožovat. Dítě uchopíme pevně a co nejrychleji se dostat ke břehu, pokud nám budou při cestě na břeh docházet síly, můžeme lehce zpomalit. Pokud jste prošli kurzem první pomoci, je dobré podle informací, které jsme dostali.

První pomoc před příjezdem ZS

Po vytažení dítěte z vody ihned zkontrolujeme, jestli dýchá nebo ne. Pokud zjistíme, že ne, zahajte resuscitaci. Současně volejte tísňovou linku a informujte operátora o situaci. Zůstaňte v klidu a postupujte podle pokynů záchranné služby.

Resuscitace dítěte

Kontrola dechu a pulsu

Ve chvíli, kdy dostaneme tonoucí dítě na břeh, jako prvni musíme zjistit zda dýchá a má hmatatelný puls. Pokud dýchá tak ho umístíme do stabilizované polohy dokud nedojedou záchranné složky. Druhá možnost po vytažení dítěte na břeh může být, že nebude dýchat, v tu chvíli je důležité okamžitě začít resuscitaci. Pamatujte, že každá vteřina může rozhodnout o životě. 

Provádění umělého dýchání

Pokud dítě dopravíme na břeh, umístíme ho na pevnou plochu, tak zkontrolujeme zda dýchá a má hmatatelný puls. Pokud zjistíme, že dítě nedýchá, budeme muset zahájit umělé dýchání z úst do úst. Lehce zakloníme zachraňovanému hlavu, uzavřeme nos a vdechneme do úst dostatečný objem vzduchu. Když tyto vdechy provedeme dvakrát až třikrát, zkontrolujeme zda se zvedá dítěti hrudník. Pokud se dítěti hrudník nezvedá, budeme nuceni odblokovat dýchací cesty pokud je to možné a výše zmíněné vdechy budeme opakovat.

Masáž srdce

Pokud zjistíme, že puls dítěte není hmatatelný, zahajte srdeční masáž. Položíme jednu ruku na střed hrudníku (u malých dětí použijeme pouze dva prsty) a budeme provádět stlačování hrudníku v rychlosti mezi 100 a 120 stlačení za minutu. Můžeme zvolit i možnost střídání 30ti stlačení s dvěma vdechy. Tento proces budeme opakovat do obnovení vdechu, vyčerpání sil nebo do příjezdu záchranných složek.

Jak minimalizovat rizika

Význam dohledu a vzdělání

Ani na chvíli nenecháváme děti v blízkosti vody bez dozoru. Pokud budeme my nebo někdo jiný dohlížet na dítě, neměli bychom se věnovat mobilním telefonům nebo jiným rozptylujícím prvkům. Již od nízkého věku, bychom měli děti učit, jak se chovat u vody a v její blízkosti. Pokud si uvědomíme a pochopíme rizika, může to zachránit i život.

Plavecké dovednosti a jejich rozvoj

Pokud máme tu možnost, měli bychom své děti přihlásit do plaveckých kroužků nebo kurzů. Naučí se v nich nejen plavat, ale také základní techniky, bezpečnosti ve vodě a kolem ní, jako je například splývání nebo i volání o pomoc. Děti, které se cítí sebejistě ve vodě, jsou více schopni reagovat na různé krizové situace. Pokud se již dítě naučí plavat a reagovat v různých situacích, měli bychom naučené schopnosti a dovednosti pravidelně opakovat 

Používání bezpečnostních pomůcek

Pokud se děti nacházejí v blízkosti vody, měli by nosit ochranné plavecké pomůcky jako jsou například nafukovací vesty. Měli bychom si uvědomit, že nafukovací rukávky, kruhy a další pomůcky nejsou dostatečně bezpečné a mohou velmi lehce selhat. Pokud dítěti zakoupíme nafukovací vestu, je velká pravděpodobnost, že ho oproti jiným pomůckám případně zachrání, poskytuje totiž větší stabilitu a pomáhá předcházet nehodám. Správná prevence je nejlepší ochranou.

Dlouhodobá léčba a psychologická podpora

Vyhodnocení zdravotního stavu

Pokud dítě zachráníme při tonutí, měli bychom vždy zavolat lékařskou pomoc, ne vždy totiž musí dítě vypadat po tonutí v naprostém pořádku. Nadále se totiž může objevit jakákoliv komplikace, sekundární tonutí, kdy voda v plicích způsobí problémy s dýcháním až několik hodin po incidentu.

Psychologická pomoc pro dítě i rodiče

Topení se není pouze traumatickým zážitkem pro dospělého nebo dítě, ale také pro jejich rodiče, kteří si mohou časem vyčítat nedostatečnou kontrolu a dohled nad dítětem. Časem by se mohl objevit strach z vody, proto není od věci najít psychologa, aby případný strach z vody odboural. Pokud se jedná o rodiče, i na ty může dopadnout strach, stres, úzkosti nebo pocit viny z nedávání pozornosti při hlídání dítěte. Dítě by mělo být postupně opakovaně seznamováno s vodou, aby se předešlo následné fobii.

Podpora a prevence opakování situace

Po případném incidentu bychom měli zjistit, co k němu vedlo a přijmout daná opatření, aby se tato událost v budoucnu již neopakovala. Dítě bychom mohli přihlásit do plaveckých kroužků, kurzů a vzdělávacích aktivit zaměřených na bezpečné chování ve vodě a kolem ní. Jako rodič, musíme dítěti nastavit určitá pravidla, která bude muset dodržovat v blízkosti vody a i v ní. Dlouhodobou prevencí, můžeme předcházet těmto nepříjemným incidentům a zajistit tím bezpečí dítěte a klidu celé rodiny.

Dívka v modrém tričku ukazuje své svaly s nadšeným výrazem na obličeji, zatímco za ní další děti v tělocvičně oslavují.
1
AIM Kemp levněji Ikona prasátko